Žilní tlak

Snižující se žilní tlak

Žilní tlak se od kotníku směrem k srdci neustále snižuje. V místě kotníku u stojícího člověka dosahuje 90 až 110 mm Hg a závisí na gravitaci a vzdálenosti od srdce k chodidlu. Pro klidový žilní tlak vestoje je tedy rozhodující výška člověka. Při pohybu se tlak snižuje přibližně na 20 mm Hg, pokud je zajištěna dostatečně dobrá žilní drenáž. Pro žilní návrat k srdci je důležitých několik faktorů.

Působení srdce směrem k periferii (retrográdní síla)

U dospělých se zdravým srdcem se během každé ejekční fáze vytlačí z levé komory do aorty v průměru asi 70 mililitrů krve. Tento objem krve vyvíjí dodatečný tlak (k již existujícímu) na krevní sloupec v aortě a na tepny, které z ní vycházejí. Tím se krev "tlačí" dále cévním systémem přes arteriální stranu kapilárního systému do venul a odtud žilami směrem k pravé straně srdce.

Čím větší je průměr žíly směrem k srdci, tím nižší je převládající tlak. U zdravého ležícího člověka je tlak v žilních kapilárách asi 20 mm Hg; v tříslech klesá asi na 8-12 mm Hg, v dutině břišní (nitrobřišní) je stále asi 3-5 mm Hg, ale v pravé síni jen 2 mm Hg.

Tyto tlaky jsou dostatečné pro zpětný transport krve. Sací činnost srdce se projeví až v posledním žilním segmentu, tj. krátce před ústím horní duté žíly do pravé síně. K tomuto sání dochází během ejekční fáze a je vytvářeno pohyby chlopní v srdci.

Sání způsobené dýcháním

Tlak v hrudníku je negativní. Při nádechu se tento podtlak zvyšuje a zároveň se zvyšuje nitrobřišní tlak, protože bránice se pohybuje směrem dolů. To způsobí uzavření žilních chlopní ve stehenní žíle.

Při výdechu se chlopně opět otevřou v reakci na pokles nitrobřišního tlaku. V důsledku toho se pánevní žíly a dolní dutá žíla opět naplní krví, která pak proudí dále směrem k srdci. Tato tzv. břišně-hrudní dvoufázová pumpa je posilována činností srdce.

Žilní tonus

Krev v žilách vyvíjí tlak na žilní stěnu. Tím vzniká v žilní stěně napětí, které slouží jako protitlak pro krev a zajišťuje, aby se žilní tlak dále nezvyšoval. Žilní tlak a objem žilní krve spolu úzce souvisejí.

Svalová pumpa

Hluboký žilní systém je uložen ve svalech. Proto každý svalový stah stlačuje žíly a tlačí krevní sloupec v nich směrem k srdci. Když se sval uvolní, žilní chlopně zabrání zpětnému toku krve směrem ke kapilárám.

Poruchy

Při každé svalové kontrakci se směrem k srdci dopraví jen určité množství krve. V této souvislosti hrají nejdůležitější roli lýtkové svaly. Pro účinný "odvod" jsou však nezbytné účinné žilní chlopně.

Celkově je třeba mít na paměti, že transport krve v žilách je pasivní a závisí na interakci několika faktorů. Pokud je narušen pouze jeden z těchto faktorů, například při upoutání na lůžko, je pumpa lýtkového svalu nečinná a může dojít k poruchám zpětného žilního toku. To může následně způsobit trombózy nebo dokonce tromboembolie.